Kostel sv Mikuláše v Čečovicích v okrese Domažlice je podivuhodnou stavbou evropského, ba světového významu, jako doklad architektury mimořádných kvalit v malé vesnici v jihozápadních Čechách. Celek vzbuzuje dojem, jakoby tu byly použity články nějaké monumentální stavby, jež nebyla realizována. Vyzrálá cihlová technika zdiva, která je v jihozápadních Čechách ojedinělá, poukazuje snad na sousední Bavorsko.


Kostel sv.Mikuláše je perlou mezi gotickými sakrálními stavbami českého venkova. Architektura a především kamenická výzdoba vnějšího pláště a interiéru kostelíka v celkem nevýznamné vsi je totiž ztvárněna podobně, jako architektura velkých katedrál. V interiéru se dochovaly původní gotické omítky s bohatou lineární kresbou a dvě vrstvy renesančních maleb.


Kostel je umístěn uprostřed návsi, jedná se o jednolodní stavbu obdélníkového půdorysu s východním závěrem pěti stran osmiúhelníka.


Interiér kostela je zaklenut třemi poli křížové žebrové klenby,východní závěr polygonálně. V západní části je tribuna s poprsní zdí, v ose ribuny je pak výstupek pro oltář. Sakristie je zaklenuta  jedním polem křížové klenby. Architekturu kostela pak doplňuje sochařská výzdoba rostlinými a zoomorfními motivy. Barokní věž přistavěna v letech 1717–1724.


Na základě výsledků  posledního archeologického průzkumu z roku 1996 je možno usuzovat, že stávající kostel byl ve 14.století postaven na místě, kde se již nejméně dvě století předtím pohřbívalo a kde možná stála i menší hřbitovní kaple. Podle posledních průzkumů se doba výstavby pohybuje mezi léty 1340-1360.


Architektura kostela vykazuje řadu shodných prvků s katedrálou v Řezně a s kostelem sv.Jana Křtitele v Nabburgu. Všechny tři kostely jsou pravděpodobně dílem jedné stavební huti, ovlivněné architekturou francouzských katedrál.

V roce 1997-2000 byl kostel zrestaurován a v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku.