Nad kostelem sv. Martina v Lulči, v prostoru velkého, patrně slovanského hradiska, jehož valy měří v obvodu 3 km, jsou zbytky lulečského hradu. Je to umělá vyvýšenina čtvercového půdorysu se zaoblenými rohy. plošina na temeni má rozměry 24 x 24 m. Mimo západní úbočí nad srázem je hradiště obehnáno podkovitým valem, dlouhým 250 m.
Příkop mezi valem a vlastním hradištěm je široký 8 m. Hrad tu stál asi již v polovině 14. století, jak naznačuje skutečnosti, že v 1etech 1350 – 1368 se uvádí Bedřich z Lulče. Výslovně se však připomíná teprve v roce 1406, kdy se prameny zmiňují o ovocných zahradách před hradem. Před rokem 1490 prodala Eliška z Lulče ves Luleč s hradem, s dvěma dvory s podacím a s kaplanstvím, s dvěma lány a s mlýnem v Tučapech a ves Nemojany Václavu z Ludanic.
Zdá se, že hrad zanikl za válek česko-uherských, protože v r. 1523 se už uvádí jako pustý. Od té doby byl lulečský statek spojen se statkem habrovanským a v Lulči už nebylo postaveno žádné panské sídlo.
Půdorys hradu podle Miroslava Plačka
Příkop mezi valem a vlastním hradištěm je široký 8 m. Hrad tu stál asi již v polovině 14. století, jak naznačuje skutečnosti, že v 1etech 1350 – 1368 se uvádí Bedřich z Lulče. Výslovně se však připomíná teprve v roce 1406, kdy se prameny zmiňují o ovocných zahradách před hradem. Před rokem 1490 prodala Eliška z Lulče ves Luleč s hradem, s dvěma dvory s podacím a s kaplanstvím, s dvěma lány a s mlýnem v Tučapech a ves Nemojany Václavu z Ludanic.
Hradní jádro
Zdá se, že hrad zanikl za válek česko-uherských, protože v r. 1523 se už uvádí jako pustý. Od té doby byl lulečský statek spojen se statkem habrovanským a v Lulči už nebylo postaveno žádné panské sídlo.
Podle : Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava
Plaček Miroslav, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
