Původně románský kostel sv. Jakuba Většího byl goticky přestavěn v letech 1300-75. Tento kostel vyniká nástěnnými malbami z poloviny 14. století. Malby zdobí stěny v pěti a více pruzích nad sebou a velmi realisticky zobrazují nejen biblické a světské postavy, ale také každodenní život lidí ve středověku.
Z původního románského kostela se do dnešního dne dochovala jen loď s půlkruhovými okénky. Ke kostelu byla v první polovině 14.století přistavena gotická boční loď, křížově zaklenutá a polygonálně ukončená. Dnešní presbytář, postavený asi v 70. letech 14.století, je zaklenut třemi poli křížové klenby a uzavřen paprsčitým pětibotým závěrem.
Zaujme velkými plochami stěn, členěnými jen vysokými okny a přímo do stěn sbíhajícími pruty žeber. Dochované kružby s rotujícími plaménky v oknech, dva zdobené baldachýny ze sedile a konzoly s maskami divých mužů v sakristii ukazují, že stavitel znal pražskou dvorskou huť.
Ze čtyř svorníků nesou dva výzdobu - první u oltáře majuskulní písmeno M, spojované se jménem Mikuláše z Hazmburka, držitele města do roku 1379. Čtvrtý svorník nese znak města Slavětína se třemi lipovými listy.
Bohatě zdobené sanktuárium z pískovce na severní stěně má na fiálách rovněž slavětínský znak a znak s písmenem M. Dva zmíněné baldachýny jsou dnes uloženy v lapidáriu Národního muzea. Kostel byl opraven podle návrhu J.Mockera v letech 1880-81.
Románská část lodi
Z původního románského kostela se do dnešního dne dochovala jen loď s půlkruhovými okénky. Ke kostelu byla v první polovině 14.století přistavena gotická boční loď, křížově zaklenutá a polygonálně ukončená. Dnešní presbytář, postavený asi v 70. letech 14.století, je zaklenut třemi poli křížové klenby a uzavřen paprsčitým pětibotým závěrem.
Půdorys kostela
Zaujme velkými plochami stěn, členěnými jen vysokými okny a přímo do stěn sbíhajícími pruty žeber. Dochované kružby s rotujícími plaménky v oknech, dva zdobené baldachýny ze sedile a konzoly s maskami divých mužů v sakristii ukazují, že stavitel znal pražskou dvorskou huť.
Interiér kostela
Ze čtyř svorníků nesou dva výzdobu - první u oltáře majuskulní písmeno M, spojované se jménem Mikuláše z Hazmburka, držitele města do roku 1379. Čtvrtý svorník nese znak města Slavětína se třemi lipovými listy.
Sanktuárium
Bohatě zdobené sanktuárium z pískovce na severní stěně má na fiálách rovněž slavětínský znak a znak s písmenem M. Dva zmíněné baldachýny jsou dnes uloženy v lapidáriu Národního muzea. Kostel byl opraven podle návrhu J.Mockera v letech 1880-81.
Podle info u kostela
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
