Kostel sv. Martina představuje příklad stavebního vývoje kostela od románského do barokního slohu. Původně románský z 1.poloviny 13.století, barokně přestavěný v 17.století, s freskami z roku 1759. Loď kostela je pozdně románská asi z doby po roce 1225 (portál na jižní straně lodi z doby kol roku 1240, vzniklý patrně pod vlivem strakonické huti, stejně tak okno v čelné zdi západního průčelí), věž gotická, raně barokní valená klenba lodi sklenuta koncem 17.století. V letech 1728 až 1730 byla loď rozšířena o boční kaple přestavěn presbytář. Fresková výzdoba kostela z roku 1759 byla odkryta v roce 1947.
Kostel se nachází v dominantní poloze na mírném návrší v horní severní části obce na území krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko.
Jednolodní orientovaný obdélný, s hranolovitou věží o třech patrech s představenou předsíní v západním průčelí, se dvěma kaplemi v bocích lodi a užším, protáhle obdélným, pravoúhle uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií na severní straně a krytým schodištěm do věže s nikou – Kristovým vězením.
Kolem kostela se rozkládá hřbitov, vymezený ohradní zdí se dvěma bránami, na ploše hřbitova márnice. V interiéru kostela jsou osazeny náhrobníky: z r. 1598 Alzbieti dozeri pana Adama Kraupi na Libiecowiczich, paní Teodory Praxedy Tunischodské z Poběžovic, z r.1755 Josephus Narzik, a z roku1801.
Západní průčelí kostela
Kostel se nachází v dominantní poloze na mírném návrší v horní severní části obce na území krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko.
Půdorys kostela
Jednolodní orientovaný obdélný, s hranolovitou věží o třech patrech s představenou předsíní v západním průčelí, se dvěma kaplemi v bocích lodi a užším, protáhle obdélným, pravoúhle uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií na severní straně a krytým schodištěm do věže s nikou – Kristovým vězením.
Portál v jižní stěně kostela
Kolem kostela se rozkládá hřbitov, vymezený ohradní zdí se dvěma bránami, na ploše hřbitova márnice. V interiéru kostela jsou osazeny náhrobníky: z r. 1598 Alzbieti dozeri pana Adama Kraupi na Libiecowiczich, paní Teodory Praxedy Tunischodské z Poběžovic, z r.1755 Josephus Narzik, a z roku1801.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
