Empirový kamenný viadukt postavený v letech 1846-1850 vede z Karlína přes ostrov Štvanici do Holešovic v nezvyklé celkové délce 1 110 metrů. Šířka mostu určeného pro dvoukolejnou trať je 7,6 metru, most má celkem 85 kleneb, z nichž 76 je polokruhových, ostatní byly segmentové. Na stavbě viaduktu pracovalo na tři tisíce dělníků, stavební náklady činily jeden a půl milionu zlatých.
Smyslem této železniční stavby bylo přivést tratě ze severu z Děčína a z Drážďan na dnešní Masarykovo nádraží (tehdejší název byl Nádraží Společnosti státní dráhy). Není bez zajímavosti poznamenat, že projektant tohoto patrně nejdelšího kamenného železničního viaduktu na sever od Alp - rakouský inženýr Alois Negrelli - byl rovněž autorem projektu stavby Suezského kanálu, podle něhož kanál postavil Francouz Lesseps. Na projektu viaduktu ovšem spolupracoval i ing. Jan Perner.
Pískovcové a žulové kvádry byly na stavbu karlínského viaduktu přiváženy po lodích z Orlíku. Ve své době šlo o jednu z nejkrásnějších železničních staveb v Evropě. Vzhled karlínského viaduktu ocenil umělecký historik Zdeněk Wirth jako projev monumentality empirového slohu v oblasti technických staveb. Viadukt byl postupně ještě dostavován a upravován, při novodobých úpravách Bubenského nádraží a Křižíkovy ulice byly oblouky nad komunikacemi sneseny a nahrazeny železobetonovými nosníky o trojnásobném rozponu. Přes úpravy řadu úseků Negrelliho železničního viaduktu je dodnes původní a celé dílo ojedinělou stavební památkou, která nemá mnoho obdob.
Negrelliho viadukt v 19.století
Smyslem této železniční stavby bylo přivést tratě ze severu z Děčína a z Drážďan na dnešní Masarykovo nádraží (tehdejší název byl Nádraží Společnosti státní dráhy). Není bez zajímavosti poznamenat, že projektant tohoto patrně nejdelšího kamenného železničního viaduktu na sever od Alp - rakouský inženýr Alois Negrelli - byl rovněž autorem projektu stavby Suezského kanálu, podle něhož kanál postavil Francouz Lesseps. Na projektu viaduktu ovšem spolupracoval i ing. Jan Perner.
Negrelliho viadukt
Pískovcové a žulové kvádry byly na stavbu karlínského viaduktu přiváženy po lodích z Orlíku. Ve své době šlo o jednu z nejkrásnějších železničních staveb v Evropě. Vzhled karlínského viaduktu ocenil umělecký historik Zdeněk Wirth jako projev monumentality empirového slohu v oblasti technických staveb. Viadukt byl postupně ještě dostavován a upravován, při novodobých úpravách Bubenského nádraží a Křižíkovy ulice byly oblouky nad komunikacemi sneseny a nahrazeny železobetonovými nosníky o trojnásobném rozponu. Přes úpravy řadu úseků Negrelliho železničního viaduktu je dodnes původní a celé dílo ojedinělou stavební památkou, která nemá mnoho obdob.
Nefunkční železniční viadukt stojí u Němčic
Podle : Dušan Josef, Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
(lh,turistickelisty.cz,foto Encyklopedie mostů)
Email
Tisk
