V místě zvaném Starý Domašín, které leží asi 2 km severozápadně od dnešního Domašína na úbočí Domašínských hor, bylo v 19.století nalezeno tvrziště, ale o jeho dějinách není nic známo. Domašín nový, pozdější městečko, byl založen asi až ve 14.století a patřil ke statku kláštera v Louňovicích pod Blaníkem. Po sekularizaci na počátku husitských válek náležel Domašín k majetku města Tábora. V roce 1548 jej získal Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova a na Popovicích, po jehož smrti byl majetek rozdělen mezi jeho pět synů. Domašín zdědil Smil, který si kolem roku 1580 postavil naproti kostelu reneanční tvrz se dvěma válcovými baštami, které dal jméno Nový Domašín.
V roce 1601 koupil zadlužený statek Jan Ostrovec z Kralovic, majitel Vlašimi. Tím přestala domašínská tvrz sloužit jako sídlo vrchnosti a postupně chátrala. Už v roce 1665 byla uvnitř zpustlá. Později byla v přízemí zřízena vinopalna a v patře příbytek hospodářského správce. Nové využití pro objekt se nalezlo v roce 1798, kdy majitel Vlašimi Vilém Auersperg založil větší vlnařskou manufakturu , která měla obstarat odbyt vlny ze tří panských ovčínů. Manufaktura zanikla po roce už po roce 1822. Tvrz pak sloužila obytným účelům.
Patrová obdélná tvrze byla pokryta sgrafitovým kvádrováním a na jihozápadním nároží zřejmě měla třičtvrtěkruhovou nárožní vížku se schodištěm, dosud zachvalou u kostela, kontrolovala vstup do vsi. V přízemí se dochovaly zčásti valené klenby s výsečemi. Vnitří dispozice je klasickou ukázkou pětiprostorového typu. Nynější sedlová mansardová střecha, omítka s lizénovými rámy a šambránami a plackové klenby vznikly při klasicistní úpravě, kdy byla zřejmě odstraněna i nárožní věžička.
Tvrz v Domašíně
V roce 1601 koupil zadlužený statek Jan Ostrovec z Kralovic, majitel Vlašimi. Tím přestala domašínská tvrz sloužit jako sídlo vrchnosti a postupně chátrala. Už v roce 1665 byla uvnitř zpustlá. Později byla v přízemí zřízena vinopalna a v patře příbytek hospodářského správce. Nové využití pro objekt se nalezlo v roce 1798, kdy majitel Vlašimi Vilém Auersperg založil větší vlnařskou manufakturu , která měla obstarat odbyt vlny ze tří panských ovčínů. Manufaktura zanikla po roce už po roce 1822. Tvrz pak sloužila obytným účelům.
Sgrafita na tvrzi
Patrová obdélná tvrze byla pokryta sgrafitovým kvádrováním a na jihozápadním nároží zřejmě měla třičtvrtěkruhovou nárožní vížku se schodištěm, dosud zachvalou u kostela, kontrolovala vstup do vsi. V přízemí se dochovaly zčásti valené klenby s výsečemi. Vnitří dispozice je klasickou ukázkou pětiprostorového typu. Nynější sedlová mansardová střecha, omítka s lizénovými rámy a šambránami a plackové klenby vznikly při klasicistní úpravě, kdy byla zřejmě odstraněna i nárožní věžička.
Podle : Tywoniak Jiří Historické památky okresu Benešov I.
Kol., Encyklopedie českých tvrzí I.díl
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
