Opevnění města Staré Boleslavi vzniklo na akropoli někdejšího významného slovanského hradiště. Počátky městěčka se kladou do 13.století. Fortifikace z doby Karla IV. nahradila starší obrannou linii s nejstarší kamennou hradbou na našem území. Opevnění obsahovalo dvě brány, dochovala se pouze Severovýchodní brána, též někdy nesprávně nazývaná Staroboleslavská.
Můžeme ji nalézt na jihozápadním konci náměstí. Předchůdcem dnešní brány byla nejspíše na stejném místě brána staroslovanského hradiště. Gotická brána pochází z úprav městského opevnění, které nechal realizovat český král a římský císař Karel IV.
Ve Velvarech se z městských bran a branek dochovala jen Pražská brána a fortna
Další úprava proběhla v 17.století. Později byla brána přestavěna na sýpku. V roce 1934 byla zachráněna zbořením sousedního bloku domů z důvodu vybudování bočního vjezdu na náměstí. Věž slouží k muzejním účelům.
Čtyřpodlažní, původně třípodlažní brána je rozložitou stavbou s průjezdem zaklenutým křížovou klenbou bez žeber.Tato část vyniká mohutnou dvojicí bočních pilířů. Vjezdové portály jsou lomené, vstup do horní části věže je z průjezdu železným dvouramenným schodištěm, které ústí do vřetonového schodiště, které prochází klenutím místnosti v prvním patře. Stropy věže jsou trámové, okenní otvory se nacházejí pouze na čelní a zadní stěně. Brána je zakončena jehlancovou střechou.
Podle : Fišera Zdeněk Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Můžeme ji nalézt na jihozápadním konci náměstí. Předchůdcem dnešní brány byla nejspíše na stejném místě brána staroslovanského hradiště. Gotická brána pochází z úprav městského opevnění, které nechal realizovat český král a římský císař Karel IV.
Ve Velvarech se z městských bran a branek dochovala jen Pražská brána a fortna
Další úprava proběhla v 17.století. Později byla brána přestavěna na sýpku. V roce 1934 byla zachráněna zbořením sousedního bloku domů z důvodu vybudování bočního vjezdu na náměstí. Věž slouží k muzejním účelům.
Čtyřpodlažní, původně třípodlažní brána je rozložitou stavbou s průjezdem zaklenutým křížovou klenbou bez žeber.Tato část vyniká mohutnou dvojicí bočních pilířů. Vjezdové portály jsou lomené, vstup do horní části věže je z průjezdu železným dvouramenným schodištěm, které ústí do vřetonového schodiště, které prochází klenutím místnosti v prvním patře. Stropy věže jsou trámové, okenní otvory se nacházejí pouze na čelní a zadní stěně. Brána je zakončena jehlancovou střechou.
Podle : Fišera Zdeněk Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
(lh,turistické listy,foto archiv)
Email
Tisk
