Hlavní městský kostel Nanebevzetí P.Marie v Chrudimi je situován na východní, nejvýše položené straně náměstí. Původní architektonický záměr, podle něhož bylo průčelí kostela umístěno přesně na střed této východní fronty, doprovázené z obou stran nízkou, pouze jednopatrovou zástavbou, byl v 19.století nenahraditelně porušen odbouráním děkanství po levé, severní straně kostela. Nebyla zničena jenom cenná stavební památka, ale i půdorysná konfigurace.
Kostel byl založen kolem roku 1291 jako trojlodní bazilika s polygonálním presbytářem a dostavován patrně za účasti pražské dvorní huti ve druhé polovině 14.století.
.JPG)
Dvouvěžové průčelí bylo upraveno v baroku, zejména v partii vstupního portálu, oken, věží a mezivěžního štítu. Tato úprava však zůstala torzem až do pronikavé regotizace, kterou provedl místní stavitel František Schmoranz ze Slatiňan v letech 1850 - 1880.
Neobyčejnému významu architektury kostela odpovídá i vysoká úroveň vniřního vybavení. Nalezneme zde vynikající řadu děl pozdně gotického deskového malířství a soubor pozdně gotických a renesančních epitafů. Čtyři z nich pocházejí z dílny místního malíře Matouše Radouše, našeho předního renesančního umělce. Z barokního období se dochovaly práce Ignáce Rohrbacha, spjatého z Chrudimí svazky uměleckými i osobními.
Podle : Muchka Ivan, Petříček Václav, Východní Čechy
Pohled do interiéru kostela
Kostel byl založen kolem roku 1291 jako trojlodní bazilika s polygonálním presbytářem a dostavován patrně za účasti pražské dvorní huti ve druhé polovině 14.století.
Průčelí kostela
Dvouvěžové průčelí bylo upraveno v baroku, zejména v partii vstupního portálu, oken, věží a mezivěžního štítu. Tato úprava však zůstala torzem až do pronikavé regotizace, kterou provedl místní stavitel František Schmoranz ze Slatiňan v letech 1850 - 1880.
Detail výzdoby
Neobyčejnému významu architektury kostela odpovídá i vysoká úroveň vniřního vybavení. Nalezneme zde vynikající řadu děl pozdně gotického deskového malířství a soubor pozdně gotických a renesančních epitafů. Čtyři z nich pocházejí z dílny místního malíře Matouše Radouše, našeho předního renesančního umělce. Z barokního období se dochovaly práce Ignáce Rohrbacha, spjatého z Chrudimí svazky uměleckými i osobními.
Jižní strana kostela
Podle : Muchka Ivan, Petříček Václav, Východní Čechy
(lh,turistické listy,foto archiv)
Email
Tisk
