Jarní obměna expozice Umění Asie se zaměřuje na propojení obrazu a písma ve výtvarném umění, které je v Asii významným a nosným fenoménem. Výstava začíná 07.03.2017.


V sále čínské malby a kaligrafie se představí Dvojverší v kurzivním písmu od kaligrafa Čchien Po-ťiunga, jež je ukázkou využití čínského písma v umění par excellence. Dvojverší má poetický význam a mohlo zdobit pracovnu nebo elegantní zákoutí v domě literáta. Na obraze Bambus ve větru od jednoho z nejvýznamnějších čínských moderních malířů, Čchi Paj-š’e, pak vidíme spojení kaligrafie, poetického obsahu, a malby v harmonický celek, který i ve dvacátém století hrál zásadní roli v tvorbě umělců tradičního zaměření.


Zajímavý příklad tibetské verze rukopisu Deset králů zakoupil ve 20. letech minulého století v Pekingu malíř a sběratel Vojtěch Chytil. Vybrané listy představují nejen tibetské písmo učän ale i dobové iluminace pod vlivem mandžuské dynastie Čching.


V sále japonské malby a grafiky se lze seznámit s kaligraficky pojatým příběhem „synka větru“ Matasaburóa, s literátsky stylizovaným pohledem na horu Fudži s čínskou básní či s Kunisadovým posmrtným portrétem herce Iwaie Hanširóa V., který je stylizován jako bódhisattva moudrosti Fugen sedící na slonu a držící svitek.

Indická miniatura ze 17. století má podle nápisu představovat ženu připravenou ke schůzce s manželem, hlavní postavou je však mughalský panovník Bábur. Jak potvrdil restaurátorsko-technologický průzkum, jde o pozdější přemalbu z konce 19. století.