Rozsáhlý jeskynní systém je výjimečný nejen svými rozměry, ale i mohutností a bohatostí krápníkové výzdoby. Ta vyniká ve dvou mohutných prostorách – Suťovém dómu a dómu Gigantů. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž přibližně 800 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, upadající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno.


Návštěvníci vstupují umělým vchodem do Suťového dómu. Mohutná prostora s rozlohou 2000 m2 souvisí s propastí Zátvořice a má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Zvláště stropní část je působivá lesem stalaktitů různých forem a velikostí. Dno pokrývá balvanitá suť, kde je možno spatřit sněhobílé nátekové kupy. Ze Suťového dómu ústí propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 metrů. Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou vysokou chodbou do impozantního Dómu gigantů. Podlouhlé prostoře dominují přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád. Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní. Chodby menších rozměrů však zdobí neméně bohatá krápníková výplň. V Pohádkových jeskyních je možné spatřit např. tenké brčkovité stalaktity, kulovité, tzv. sférolitické stalaktity a unikátní průsvitný útvar „Záclona". Chodba Pohádkových jeskyní vede do Svěcené díry, kde končí krátká prohlídková trasa. Dlouhá prohlídková trasa pokračuje přes tzv. Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb Jeskyní míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter. 1 - 4 metry široké a místy až 10 vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou krápníkovou formou Jeskyní míru jsou excentrické krápníky, tzv. heliktity, které je možné spatřit zvláště ve stropních částech chodeb. Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Podle jedné teorie zde docházelo k dávnému soutoku potoků Špraňku a Javořičky, forma některý prostor však ukazuje spíše na rozvodí. Pravděpodobně tu asi docházelo k oběma hydrografickým variantám v různých vývojových fázích jeskyně. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly.

Chodby středověkého podzemí v Táboře stojí za návštěvu

Podle webu města Litovel a Javořické jeskyně